Leden 2012

Fotky: Panenka

28. ledna 2012 v 8:36 | Kiara |  Fotky
Ahooj!
Zase jsem fotila. Tentokrát jsem objevila malou porcelánovou (Ne, ona není porcelánová, ale já ji tak říkám :D) panenku. Tak jsem si ji usadila v knihovničce a fotila ;)

S.O.S!

19. ledna 2012 v 16:58 | Kiara |  Nezadržitelný tok myšlenek
Ahoj,

Čím bych měla začít? No, asi tím, že bych tady vůbec neměla sedět. Měly bych se totiž věnovat přípravě na další řečnické cvičení. Přežila jsem výtah i výklad. Predevčírem i recitaci básničky. Nesnáším, když musím mluvit před třídou, i když vím, že by se mi nesmáli. Teda aspoň většina snad ne. Zítra mě čeká vypravování a naše paní učitelka si představuje, že budem chodit mezi lavicema a hrát u toho divadlo. Do háje, do háje, do háje. Absolutně nevím o čem a jak budu vypravovat. Jsem už skoro patnáct let a stejěn si právě teď neokážu vybavit píhodu, kterou bych byla schopna zítra převyprávět. Takže jsem se rozhodla, že to ještě odsunu a raději napíšu nějaký článek.
Původně tady vlastně měla být úvaha, ale nakonec píšu zase obyčejný žvatlací článek.

Omlouvám se, že zase přeskakuju z támatu na téma, ale já si prostě nemůžu pomoct. Musím se pochlubit- Kiara byla dneska pomáhat na akci Zimní hry s mateřskou školkou a děsně ji to bavilo. Vlastně už jsem tam byla podruhé. Každý ročník těhle her má něco do sebe a i když jsem jako "instruktor" ty hry nehrála, byla jsem zmožena víc než ty děti. Ono vysvětlovat pořád dokola zadání jedné a té samé věci a pak sledovat, jak si to většina těch dětiček dělá stejěn po svém, je po 3 hodinách docela vyčerpávající. Ale byl to vážně fajn pocit, vidět rozzářené dětské obličeje a to jejich odhodlání.

A víte jak si pořád stěžuju, že nemám inspiraci a bla bla bla? Mám nápad. Ano je to geniální nápad. Teda, záleží na tom, jak se k tomu postavíte vy. Bez vás už to tak geniální nápad nebude. Ale jelikož věřím, že byste byli určitě rádi, kdyby to geniální nápad byl - svěřím se vám s ním.
Je ot jednoduché, prostě od komentářů napište téma. Je jedn jestli to bdue pouze jedno slovo nebo celá věta. Prostě co vás napadne. A já se na to postupně pokusím něco napsat. Nic neslibuju, znáte mě. Ale když na vaše téma něco spatlám, dám vám vědět.
Těším se na vaše nápady ;)

PS: Před chvíli jsem pročítala blogový archív. U některých článků jsem se vážně zasmála. Jsem zvědavá co budu za dva roky, říkat na tenhle článek ;) ;D


S pozdravem Kiara

Fotky: Disko koule

16. ledna 2012 v 10:00 | Kiara |  Fotky
Páni, kdy já vlastně přidávala naposledy nějaké fotky? No, už to nějaký ten pátek bude, proto bych to měla napravit.
Nedávno jsem dostala chuť něco si vyfotit, do oka mi padla disko koule a bylo rozhodnuto. Společnost mi opět dělal můj mobil.
Jako obvykle jsem nafotila spoustu fotek, ale většina.. ehm.. nevypadala tak, jak jsem chtěla. Takže v konečném výběru se na blog probojovaly čtyři fotky.

Jacqueline Wilsonová- Lekce Lásky

14. ledna 2012 v 10:35 | Kiara |  Knihy v mých myšlenkách 2
Zdravím! ;)
Spolu s novým rokem se u Abyss rozjelo druhé kolo Knížní výzvy - Knihy v mých myšlenkách. Rozhodla jsem se do něj i letos přihlásit. A jako první knížku byhc vám chtěla představit Lekci lásky od Jacqueline Wilsonové.

Prue a její mladší sestra Grace mají šíleně přísného otce. Nejenže nemůžou mít doma televizi ani počítač, nesmějí dokonce chodit ani do školy a jejich otec je místo to vzdělává doma sám.
Jenže jednoho dne, kdy jejich otec prodělá mrtvici a zotavuje se v nemocnici je maminka obou dívek nucena dívky do školy poslat. Zatímco Grace se škole přizbůsobí bez problémů, hlavní hrdinka Prue má potíže. Ačkoli je velmi nadaná a chytrá, většina učitelů ji nesnáší. Jedinou útěchu nalézá v hodinách výtvarné výchovy, kterou učí milý profesor Rax. Právě jemu pak začne hlídat děti. Prue si nejvíc užívá těch deseti minut, kdy ji Rax veze domů a jsou spolu sami.
Co se ale stane, dky se Prue do Raxe zamiluje?

Pamatuješ na minulý rok? ..Jako kdyby to bylo včera :)

1. ledna 2012 v 18:40 | Kiara |  Nezadržitelný tok myšlenek
Ahooj!
První článek v novém roce. Rovnou se přiznávám, že nadpis je ukraden ze statusů uživatelů ksichtknihy (když ono se mi to líbí) Hned v úvodu vám chci lehce opožděně popřát Šťastný nový rok !
Jak jste strávili včerejší Silvestr ? Já celkem obyčejně. Seděla jsem a spolu se zbytkem rodiny jako obvykle nadávala, že v teelvizi vůbec ale vůbec nic nehraje a sledovala jak taťka přepíná z jednoho kanálu na druhý. Taky jsem absolvovala pár karetních a stolních her s mým bráchou ( A musím se pochlubit, že většinou jsem vyhrála :D)
Kromě toho jsem ujídala chlebíčky, jednohubky a podobné věcičky, co jsme s mamkou během odpoledne udělaly.
Bylo kolem půl desáté a někteří netrpěliví sousedé už začali předvádět své ohňostroje, načež se náš pes rozštěkal a nepřestal dokud neskončil u dědy v obýváku.
A najednou bylo půl dvanácté a já jsem začala být dojatá. Čím? Netuším. Možná tím, že jsem si uvědomila, že kdysi bylo pro mě čekání na nový rok něco vyjímečného, letos tomu tak nebylo. Čím jsem starší tím menší to má pro mě kouzlo.
Na obrazovce se objevily hodiny. S bráchou jsme začali odpočítávat. Taťka s dědou zápasili se špunty u šampusu. PŮLNOC! Všichni zakřičíme: "ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK" a přiťuknem si. A v tu chvíli, to pro mě zase na moment má něco vyjímečného.
Odcházím ven sledovat ohňostroje. Nevím na kterou stranu se otočit nejdřív. Nebe bliká a já se snažím nevnímat všechny ty rány. Přemýšlím o tom co by se stalo, kdyby se naše petarda převrátila na bok. Strategicky, proto hledám místo, kde by mě nezasáhla. Nakonec to vzdám a prostě jen sleduju noční oblohu. Ten den byl i měsíc tak blízko, jako by se i on s náma přišel rozloučit se starým rokem a přivítat ten nový. Najednou nevědomky začnu zpívat Firework od Katy Perry. Soused zrovna vystřelil zlatý déšť. Lidé ze zahrad začali pískat a tleskat. Tento rok měl soused zase jeden z nejlepších ohňostrojů.
Pak rány a všechno ostatní začaly utichat a já se vrátila domů. Pár hodin jsem ještě koukala na televizi a pak jsem to zabalila.
Tak tohle byl ve zkratce můj Silvestr. Teď jste na řadě vy, očekávám vaše zážitky v komentářích ;)

Mimochodem, nedávám si žádná předsevzetí, protože vím, že byhc je nedodržela. Ale jednu věc jsem si tak trochu za cíl dala - začnou být zase více aktivní a jestli mojí hlavu zase navštíví múza, mohli by jste se dokonce dočkat povídky na pokračování ;)

Ještě jednou Šťastný nový rok! ;)
Kiara