1.kapitola

23. prosince 2010 v 16:00 | Kiara |  +Na křídlech pravdy
Na křídlech pravdy

1.kapitola




Rozkvetlé louky, velké a hluboké lesy. Občas uslyšíš bublat jeden z mnoha potůčků nebo řek. Přes cestu ti možná přeběhne zajíček,liška, srnka a nebo kůň. Koně a vůbec většina zvířat zde má velkou volnost a přesto se nikdy nestane ,že by člověku ublížili. Najednou se odkudsi vynoří trhy, obchůdky a malé domky. Nad tímto obchodním centrem se zvedá kopec a na jeho vrcholu- zámek, s velkou úžasnou a krásně udržovanou
zahradou, fontánou a bílými lavičkami. V tomto zámku žije král Granoss, jeho žena Elbína a syn Charlie. Vládnou moudře a spravedlivě této říši,která se jmenuje DONTIRA. Ale pokračujme dál. Za zámkem se zvedají hory a lesy houstnou. Domků ubývá. Vejdeme hlouběji do lesa. Všude jen stromy, ale najednou se objeví mýtinka a na ni tři domky. A právě tady náš příběh začíná.

(celý článek)


   "Zastavte, zastavte!", křičí nějaká dáma v kočáře. Koně se ihned zastavily. Nějaký muž ji otevřel dveře a ona vystoupila. Najednou se na mě podívala. Určitě koukala na mě,nikdo jiný tu nebyl. Jde sem!
"Promiňte, hledáte něco ?" otázala jsem se. Usmála se. Byla to starší paní. Měla na sobě béžový kostýmek a klobouk stejné barvy. Na rukou měla natáhnuty bílé rukavičky a na ukazováčku pravé ruky se ji třpytil prsten s velkým rubínem. Musela vidět jak si ji prohlížím. Nijak to ale nedávala najevo. "Jak se jmenuješ dítě?" zeptala se. Má nádherný hlas. Ale řekla mi dítě? Je mi sedmnáct! "Já…Jmenuji se Nessa" snažila jsem se, aby nebylo poznat jak moc mě návštěva někoho cizího zaskočila. Nikdo sem totiž nejezdí a najednou si sem přijede nějaká panička. "Nessa,to je pěkné jméno." ,rozhlédla se a pokračovala "Nebydlí vás tu tedy mnoho. Kde máš rodiče?"

"Promiňte, ale kdo jste?"
Připadalo mi jako by se zasmála. "Omlouvám se.Lady Etwoodová,velmi mě těší" Lady? Páni. To vysvětluje ten kočár, sluhy a to její oblečení. Připadala jsem si najednou vedle ni špinavá a méněcenná, ale ona se pořád usmívala,takže jsem to pustila z hlavy. "Bydlím jen s tetou Marge a její dcerou Soffi, Nechcete jít na chvíli dál?
Mí rodiče zemřeli. A Marge vlastně žádná moje teta není. Je to jen strašně hodná ženská,která se mě ujala. Tohle už jsem ale Lady Etwoodové nevykládala. Místo toho jsem ji mlčky vedla k jednomu ze tří stavení.
     Marge zrovna vařila svůj výborný koláč. Voněl celou místností. "Nesso? Jsi to ty zlatíčko? Soffi zase někde lítá a… "
pak se otočila. Ještě než se stihla zeptat představila jsem ji Lady Etwoodovou. Marge ukrojila tři kousky koláče a všechny jsme se posadily. "Omlouvám se, že vás tady tak obtěžuji. Hned půjdu u lesa na mně ještě čeká můj kočár. Nějak jsme zabloudili. Naštěstí jsem si všimla těchto…ém..domů." Připadalo mi jakoby ji nešlo přes pusu říct Domy. Nějak jsem v tom ale nešťourala a místo toho jsem se s chutí pustila do koláče.
      Když jsme dojedli. Několikrát jsem Lady pečlivě vysvětlila cestu a rozloučila jsem se s ní. Rozhlodla jsem se jít na chvíli na "naše" místo do lesa. Tedy moje, Soffino a Lewisovo. Jak už víte, jsou zde pouze tři domky. V jednom bydlím já,Marge a Soffi. Soffi je třináct. Má kratší hnědé vlasy a pořád někde běhá. V druhém domku bydlí Lewis a jeho rodiče. Je stejně starý jako já. Lewis je světlovlasý, modrooký a celkem vysoký. V třetím domu bydlí Jeho prarodiče. A to naše místo v lese bych popsala asi takhle: Kolem čtyř stromů stojících v téměř pravidelném čtverci jsme přibyli prkna a uvnitř čtverce máme lavičky a ohniště.
   Když jsem tam dorazila, byli tady oba dva. Ještě než jsem si sedla jsem ji vylíčila celou návštěvu Lady Etwoodové. Nebyli z toho tak odvázáni jako já,ale to nevadí. Dlouho jsme tam seděli a povídali si. Pak Soffi prostě zase někam zmizela a s Lewisem jsme se vydali zpátky.
   Zastavili jsme se na louce. Podíval se mi do očí a pak mi odhrnul vlasy z obličeje. Jako obvykle se sehnul  k zemi a zastrčil mi za ucho kopretinu. Její bíla barva kontrastovala s mými rudými vlasy.( Né nemám takové ty mrkvově zrzavé vlasy,ale tmavé rudé až do kaštanova.) Usmála jsem se na něj. Určitě jsem byla zase celá rudá. Naklonil se ke mně. Zadržela jsem dech. "Dobrou Nesso" zešeptal a zase se odtáhl. Pak klidným krokem odešel směrem ke svému domu a já udělala to samé.
     S úsměvem jsem vstoupila do domu a usedla k večeři. Soffi přišla o chvíli po mně. Ale zatímco já se culila, ona s výrazem,který jsem nedokázala rozluštit jedla. Takhle to bylo každý večer, Z veselé, ukecané holky se stala tichá a uzavřená dívka. Nevím proč to tak je,ale teď jsem po tom nepátrala.
    
Když Dontiru zahalila tma Nessa a všichni ostatní již spali. Tedy až na pár lidí kteří nemohli usnout a na
Lady Etwoodovou a ženu s kterou mluvila. Byal to nejspíš nějaký její služebná.

"Našla jsem ji Loriso. Je to dokonalé. Žije skoro na samotě. Konečně, po třech týdnech hledání."
Šeptala rozrušeně Lady a Lorisa
jen pokyvovala a smála se.

Zanedlouho spokojeně spali všichni. A v hlavě Lady Etwoodové se začal rodit jasný plán.
S úsměvem na rtech propadala do hlubokého spánku.

Líbilo se vám to? Co asi plánuje Lady Etwoodová? A proč je Soffi večer zamlklá?
PS: Vím že ot není nic moc,ale tohle je jen rozjezdový díl
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Normalygirl-Sb :) Normalygirl-Sb :) | Web | 23. prosince 2010 v 16:54 | Reagovat

Je to super FÁKT BOBMBA-..Těším se na dalšííí :) Je To takové záhadné :) Sama jsem zvědavá :)

2 Ant Ant | 23. prosince 2010 v 19:46 | Reagovat

Nádhera...Ty neumíš psát jinak,než dokonale...:)*

3 Kiara Kiara | Web | 9. ledna 2011 v 19:36 | Reagovat

[1]:

[2]:

Děkujů moc holky ;) ♥

4 noliel13 noliel13 | 13. ledna 2011 v 9:15 | Reagovat

je to suprový, určitě si to doma přečtu celé:) Ty píšeš úplně suprově, souhlasím s mými SB:) Nechtěla bys spřátelit? :))

5 Brunettt Brunettt | Web | 31. ledna 2011 v 16:20 | Reagovat

krásný článek:) ještě si přečtu druhou kapitolu jinak moc děkuju za pochvalu dessu... a jak se máš? já teď přišla ze školy co vysvědčení?:) pa Brunett♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama